Destinace

Obsah

Destinace - Apulie

Salento, malebný zemědělský kraj ležící v „podpatku“ italské boty je dodnes zemědělským krajem a jednou z mála oblastí, dosud nezničených civilizací, průmyslem a masovým turistickým ruchem. Italové sami začali objevovat krásy tohoto kraje až v šedesátých letech. Jakoby však střežili půvab a krásu těchto míst, nijak se o propagaci poloostrova nesnažili a nezastavěli místní pobřeží velkými hotelovými komplexy. Kraj si uchoval svou autentičnost a všude je dodnes cítit tradice, folklór a pravá středomořská atmosféra.

Každého zde na první pohled zaujme čarokrásné, křišťálově průzračné moře, které je pro své nepopsatelně nádherné barvy přecházející od světle tyrkysové po blankytně modrou po právu přezdíváno jako „Karibik středomoří“. Na východě je poloostrov omýván Jadranským a na západě Jónským mořem, které je mimo jiné proslulé svými léčebnými účinky (dýchací onemocnění – astma, kožní choroby - lupenka a ekzémy). Většina zdejších letovisek (Gallipoli, Rivabella, Torre Suda, Santa Maria di Leuca, Otranto, Torre dell´Orso, Torre Rinalda, San Foca) se těší mezinárodnímu ohodnocení „Bandiera Blu“ (modrá vlajka) udělovanému každoročně právě za čistotu a krásu moře.

Přes 300 km dlouhé pobřeží poloostrova je proslulé svou rozmanitostí. Zatímco na plochém pobřeží Jónského moře se zejména jižně od Gallipoli střídají nízké rozčleněné skalnaté břehy a dlouhé bílé písčité pláže, na samotné špičce poloostrova zvaném Capo Santa Maria di Leuca se pobřeží ostře zvedá a tvoří jej do moře příkře spadající vysoké vápencové útesy s četnými krasovými krápníkovými jeskyněmi, přerušované úzkými zátokami a malými romantickými plážemi, vyhledávanými pro své jemné zlatavé písky. Celé dlouhé pobřeží Jadranu až k městečku Otranto je skutečným rájem potápěčů a oblíbeným cílem lodních výletů, zpestřených návštěvou krápníkových jeskyní (Grotta Romanelli, Grotta Zinzulusa, …) a koupáním v modrém jezírku nacházejícím se v jedné z nich. Od Otranta již opět převládají nádherné, zvolna klesající písčité pláže lemované staletými piniovými háji, často s velkými přírodními dunami. Jednou z nejkrásnějších je zátoka Torre dell´Orso.

Vnitrozemí poloostrova, jež tvoří nevysoká pahorkatina, je v podstatě obrovským sadem. Celá oblast je charakteristická hustou subtropickou vegetací. Nalézt zde můžeme rozsáhlé staleté piniové a olivové háje, nádherné nekonečné vinice, citrusy, eucalipty, opuncie, krásné oleandry, palmy, mimózy, buganvilie, ibišky a divoké orchidee překvapujících barev i velikostí a v neposlední řadě i divoké voňavé koření jako je např. rozmarýn, šalvěj, tymián, fenykl, pepř nebo oregano.

Díky zdejšímu subtropickému, téměř ostrovnímu klimatu, zde teploty již v květnu a červnu dosahují 30 stupňů a letní sezóna trvá téměř do konce října. Moře je na podzim teplejší než vzduch, srpnová vedra již pominula, letní turisté odjeli a právě proto je Salento v tento čas tím pravým rájem pro Váš zasloužený odpočinek. V době naší tvrdé zimy zde panuje překrásné jaro, kvetou a současně dozrávají pomeranče, citróny a mandarinky a teploty se pohybují kolem 15 – 18 stupňů. Nejkrásnějšími měsíci jsou ale bezpochyby květen a červen, kdy celý poloostrov rozkvete v pohádkovou zahradu a teplý vzduch se nasytí množstvím exotických vůní.

Salento ale není jen krásná příroda a moře. Nechybí mu ani obrovské kulturní bohatství a pestrá historie. Bylo osídleno Řeky vyhnanými ze Sparty, Římany, kteří zde zakončili cestu Via Appia, Byzantinci, bylo dobito Turky, jeho západ ovládali Normané, východ na čas obsadili Arabové a později i Španělé. Ti všichni ve zdejší architektuře, ale i v koloritu a způsobu života zanechali nesmazatelné stopy. Nejpůsobivější atmosféru a ráz má pitoreskní městečko Alberobello se svými kamennými kuželovitými domky „trulli“, mezi nejkrásnější normanské stavby patří katedrála v Otrantu, španělský vliv se nejvíce projevil v pestrém baroku v hlavním městě Lecce, kde můžete vidět i římský amfiteátr. Mezi nejzajímavější místa poloostrova patří i starobylé přístavní město Gallipoli postavené na skalním ostrově v Jónském moři a v neposlední řadě i lázeňská letoviska Santa Maria di Leuca či Santa Cesarea Terme.

Vyhlášená je i místní kuchyně, založená jak jinak než na darech moře, rybách a vynikající zelenině (lilky, artyčoky, brokolice, cukiny, rajčata …). Na žádném stole samozřejmě nesmí chybět jako první chod těstoviny – v Salentu jsou speciálním druhem tzv. orecchiette – náušničky, které mají tvar malé mušličky a jsou ručně vyráběné z hrubě mleté mouky. Mezi mořské speciality patří i chobotnice upravované na desítky způsobů, např. obalené v mouce a smažené, chobotnicový salát (vařené, pokrájené na malé kousky a ochucené nadrobno posekanou petrželkou, citrónovou šťávou a olivovým olejem), nebo tzv. polpette di polipo - malé smažené kuličky z mleté chobotnice. Fantastický je i zdejší křupavý chléb dodnes pečený v tradičních kamenných pecích či tzv. puccia – zvláštní typ chleba ochucený černými olivami nebo směsí zeleniny (rajčata, cukiny, cibule, paprika a kapery). Ze sladkostí je specialitou tzv. pasta di mandorla – marcipán a jiné nejrůznější mandlové pečivo. Pěstují se zde i největší a nejsladší třešně na světě „ciliegie Ferrovia“, které se používají do známých čokoládových bonbónů Mon Chéri. Proslulé je i zdejší červené víno Negroamaro či Primitivo a vynikající olivový olej lisovaný tradičním způsobem za studena v kamenných lisech.